KATEGORIE LOGICKÁ. Abstrakce, jak stojí psáno v hesle Pojem, IV, záleží v odmýšlení znaků, jež přináleží nějakému pojmu. I vezměme si např. větu „starý muž jde domů" a podrobme abstrakci všechny pojmy, z nichž se skládá. Především pojem muž: abstrakcí pohlaví dostaneme pojem člověk, po abstrakci znaku lidství zbude savec, další abstrakcí vzejde obratlovec, pak živočich a konečně, když si odmyslíme i ten sám život, dojdeme k pojmu věc. Kdybychom abstrahovali ještě dál, dostaneme pojem ze všech pojmů nejobecnější, který znamená všechno – pojem „něco". Ale tak daleko jít nechceme; spokojme se tedy pojmem „věc". – Podrobíme-li podobnému abstrakčnímu procesu pojem „starý", dojdeme k pojmu „vlastnost"; abstrakcí pojmu ,jde" obdržíme pojem „něco se děje" a pojem „domů" nás dovede k obecnému pojmu „vztah". čtyřmi pojmy, jež jsme získali abstrakcí dané věty, můžeme zahrnout veškeré pojmy, na něž náš lidský rozum může připadnout; ať si vzpomeneš, na co chceš, ať ti zatane na mysli pojem krása nebo bohatství nebo telepatie, čečetka, dějiny či zimostráz, mohutný či veskrze, Darwin či kolébati, omega či nedostatek cigaret – všechno je jen vlastnost, děj, vztah anebo nositel vlastnosti, děje či vztahu: věc, najmě věc samostatná, přesněji podstata. Těmto pojmům, jimiž můžeme zahrnout všechny pojmy ostatní, říkáme kategorie.

Kategorie první stanovil Aristoteles a určiljich deset. Pro historickou zajímavost, nikoli pro praktickou potřebu, je tuto vyjmenujeme:

Podstata: např. člověk, strom, země.
Kvantita: veliký, těžký.
Kvalita: bílý, starý.
Vztah: větší, menší.
Prostor: doma, na venkově.
Čas: včera, dnes, loni.
Poloha: vodorovný, svislý.
Míti: má oči, má ruce.
Činnost: učí se, mluví.
Trpnost: je poučován, oblékají ho.

Moderní logika shrnuje kategorie 2,3, 7, 8 do kategorie vlastnosti, 4,5,6 do kategorie vztahu, 9 a 10 do kategorie děje.

Kant považoval kategorie za základní formy rozumu, jimiž jsme nuceni si myslit věci a děje tohoto světa, a stanovil jich dvanáct; o tom vás pouči heslo Kant, I.


[BACK]